|
Vypsaná fiXa v Bukovině u Přelouče - Kulturní recenze
Včera se konal koncertík VF.
Celý den bylo pod mrakem, a tak jsem byl na pochybách zda tam vůbec jít. Ale nakonec jsem zariskoval a šel se na tu sanpiegáckou partičku znovu podívat a poslechnout.
Jako rozehřátí působila kapela Kisselle. A i přes to, že byl v tu chvíli parket prázdný, hráli svižně a vcelku dobře. Co bych vytknul, byla horší srozumitelnost textů a míchání angličtiny a češtiny (tedy pokud je opravdu míchali, protože tomu nebylo rozumnět). Doporučoval bych zpívat česky, jinak hudebně to bylo celkem slušné.
A pak už se objevila Vypsaná fiXa. Prostranství před podiem se zaplnilo. Uvítacím songem byla nějaká převzatá anglická písnička. Dál už se projížděl vyrovnaný a bohatý repertoár. Poprvé se na koncertě objevila Iluze. Z nové desky zazněly i Mažoretka, Komik Lobotomic, Východoněmecká kapela, Krabice, Samurajské meče a další... Samozřejmostí jsou písně 1982, Potápěči, Otužilci, Hlava, Nina, SanPiego, prý po dlouhé době Čáp, pak Pohyb – Oheň – Šluk a dým, Drogový večírek, Kostel Biohazard McDonald, Palenie titonia, Štěstí Jimmi Dixona, Stereoid... Ale to nejsou všechny, které hráli, protože bychom tu museli vyjmenovat písniček na téměř dvě hodiny.
Po dobu celého koncertu jím dělala neplechu technika – odposlechy, občas nám zapískalo do uší. Zpěv by měl být o trošku více hlasitý. Márdi se zdal překvapený slušnou návštěvou a pumpoval do publika svoji neutuchající energii.
Už se těším na Žlutý fest na pardubické závodiště.
vypotil brouzdal,
12.06.2005, 16:07:00,
Komentáře (0)
Volant - Točte se pankáčové - Kulturní recenze
Nalijte si do uší koncentrovanou punkovou energii...
Volant je docela známá pardubická punková skupina. Na pažbě měla dosud tři zářezy – Volant I., HCHKRDTN a Paramo, Semtín, Pervitín. Nedávno přibyl čtvrtý – Točte se pankáčové. Pln očekávání z tří ukázek z internetu jsem si poslechl celé album. 
Ale než se dostaneme k muzice musí pár slov padnout o bookletu. Není moc vydařený. Chybí mu nějaká výraznější myšlenka, motiv který by oživil. Obsahuje texty písní, docela trapné výchvalné vzkazy od fanoušků směrem ke skupině a oslavnou báseň o Volantu.
Na desce je celkem třináct zvukových stop. Otevíráno je intrem Moje jižní Čechy I. V pozadí je zpěv textu ožralým občanem a v popředí rozhovor o "world music", na jehož konci začíná už hrát píseň Přišla dírou v podlaze uvozená slovy: "Však počúvaj, toto je pekné!" Mně se toto intro celkem líbí. Pak už tedy následuje nová verze Přišla.. nahraná již na prvním albu. Bohužel se docela změnil zpěv a pokud znáte původní, tak vám bude chvíli trvat, než si zvyknete. Jinak vás ale napumpuje na začátek alba jak se na Volant patří. Balada o ruských vlášťovkách obsahuje pěkné saxofonové sólo a objevuje se tu podpůrný ženský zpěv, který sem více než zapadne. Text není nic převratného, ale co byste chtěli od punku že? Můžete si ji stáhnout. A dále se rozezní jeden z vrcholů Vole, všechno je stejný. Opět skvěle zapadl saxofon dobře zní i kytary. Zpěv je při refrénu zvláště tristní spíše řvaný, ale nutno podotknout, že to patří k náladě této písně. A text Vole, všechno je stejný moje žena a dvě ruce se vám bude pořád vkrádat na mysl. Začátek Sváťa Šváb je anarchista mně přijde stejný jako u Už je pozdě brečet z Paramo Semtín Pervitín. Že by docházela inspirace? Je to taková pohodovka s nenáročným textem, snadno zapamatovateným motem Absolutní pravda neexistuje, všechno co chceme dokonáno jest. Znovu se dobře přidává ženský zpěv. Lehnu si tak na záda začíná pomaloučku a zrychluje se. Je to jedna ze skladeb zdarma stažitelných z internetu. Kytary se tentokrát vyznamenaly a jsou doprovázeny vyhulákaným refrénem Budeme do nebe zírat, budeme růžově snít. Vyprávěčská Každý dnešní správný člověk je takovým milým odlehčením od rychlých energických písniček. Na baru chlapík povídá je další super písnička s harmonickými postupy ve slokách a nabitým refrénem. Saxofonová sóla vyplňují mezihry. A když byl ten chlapík na baru, při cestě zpět si zpívá Z hospody jdu rovnou domů. Chtěl bych upozornit, že Volant se na této desce více věnuje tématům hospodským, což na předchozích deskách rozhodně nebylo převažující téma. A Když už nezahynu je líbívá rychlá píseň obsahující saxofonové motivy i zavýsknutí juchů. Můžete si ji i stáhnout v mp3, případně jako videoklip (wmv), jenž se vyskytuje i na CD v datové formě. Víte že Život není žádná láce? Jedna z nejpovedenějších pecek. A to i textově. Život není žádná láce, navštívil jsem úřad práce, zpíval jsem si jenom krátce na sociální dávce nebo třeba Za okny život z jinýho filmu, ještě mám sen o vyšším příjmu. Poslední plnohodnotá skladba Pod hospodským stolem s krásným refrénem: Pivo a rum a do očí sůl, ubrusy kouře a života půl... Už zbývá jenom outro Moje jižní Čechy II a jsme na konci.
Na nahrávce bych pochválil především saxofon. Dává Volantu specifickou tvář a odděluje ji od zbytku podobných kapel. Přidání ženského zpěvu k mužskému halekání také obohatilo zvuk. Volant je taková refrénová skupina – jejich refrény v ukrutném tempu jsou prostě energicky bohaté. Důležité také je, že se skupině podařilo přenést tu energii, kterou mají na pódiu, alespoň částečně na desku. Naopak mezi mínusy bych zařadil o něco horší zpěv, na který si budete muset holt nějak zvyknout. Rozhodně nečekejte, že vás album po prvním poslechu chytne. Zpěv vám bude připadat jako halekání na lesy. To však vůbec naznamená, že byste si ho neměli sehnat a poslechnout. Takže i přes Vole, všechno je stejný se nám Volant trochu změnil.
vypotil brouzdal,
31.05.2005, 22:58:00,
Komentáře (6)
Referát na hudebku: Vypsaná fiXa - Kulturní recenze
Měl jsem za úkol napsat referát na hudební výchovu. Výběr padl na pardubickou Vypsanou fiXu. Klidně si ho můžete okopírovat a použít...(neručím za pravdivost, informace se hledaly těžce)
Celý článek
vypotil brouzdal,
14.05.2005, 16:18:00,
Komentáře (4)
Odpověď: Kostěj jest Impotentem - Kulturní recenze
Otázku položil Kostěj ve své knize: Jsem fakt impotent?!
Za tři dny jsem do sebe vstřebal téměř 190 stránek textu. Na knize se kromě Kostěje podíleli ještě Arsinoe, George K a Mirun. A nutno podotknout, že výraznou měrou. K tomu ale až později. Svazek jde celkem snadno rozdělit na dvě části. Jedna z nich je Kostějova a zbytek oněch hostů.
Kostěj na stovce stránek publikuje celkem 25 povídek. Čtením jednotlivých názvů nejspíše nezískáte reálnou představu o obsahu dílek. Co si vlastně pod nadpisem "Pořád nevím, kde má tchyně bod G" vybavit? Titulky jsou morálně narušeny všechny, takže tématika vztahů a věcí okolo nich je základním tématem. Většinou se autor snaží předat nějakou další souvislost, skutečnost nebo zkušenost. Samozřejmě za pomocí humorných výrazů a odkazů na současnou kulturu včetně "neplacených reklam", tzn. značek oblečení apod. Stranou nezůstal ani všeuměl Jára Cimrman. Sice byl pouze zmíněn, ale to se také cení. Příběhy jsou protkány detailně popisovanými lehce erotickými scénami. Podle mě je nejlepší povídka Já jsem nechtěla. Líčí příbeh ženy, která v opilosti zalehla svou dcerku a ještě do toho zapletla muže, s kterým se seznámila předchozí večer. Ke slovu přichází také matka oné ženy. To by nebylo až tak zajímavé, ale je to výborně zpracováno. Minipříběh každé postavy je zapsán jakoby v samostatné povídce. Vypadá to tak, že se dovíte děj (osobní myšlenky) z pohledu ženy, pak z pohledu malé dívenky (té, která zemřela), muže, který s tím neměl nic společného – ženu znal pouze oněch 20 hodin a nakonec matky. Takže příběh pro vás, čtenáře, začíná hned několikrát a stejněkrát končí. Špatně se to vysvětluje a také mně dlouho trvalo, než jsem ten systém pochopil. A jak končí? Ona žena spáchá sebevraždu – skočí z okna. Muž, jenž před tím ze strachu utekl, přichází v oné chvíli, kdy ona umírá.
Velmi povedená a vtipná je také Kozy jako vozy. A hlavně má šokující závěr. Ve skratce: jde o to, že v jedné vesnické hospodě se objeví žena s bujným poprsím. Pánové se o ni velmi zajímají a po několika locích pěnivého moku se dohodnou, že budou hrát karty a kdo vyhraje, bude moct poprosit ostatní o něco neobvyklého. Tuto činnost napíšou na papírek. Vyhrál jeden z hospodských štamgastů. Jeho prasácká povaha určila tento úkol: "Vsadím se, že si Irenka nedokáže nasadit na levé ňadro půllitr s uchem." Irenka splnila, avšak při vyndávání se prso utrhlo. Čtete správně, utrhlo. Irena byl chlap a prso bylo silikonové.
A třetí nejlepší se mně zdá Stejně si ho změřte – je k nalezení i na internetu. Má šokující průběh a nádherný konec, každopádně se můžete přesvědčit sami.
V knize jsou také postřehy dokonalé blondýnky Arsinoe. První textíky se dotýkají pokusů o její "poprvé". Třeba scéna se "zkušeným" Honzou Trávníčkem se mi vryla do paměti. Další už jsou příběhy ze života městské fiflenky na venkově. Dohromady to dává celek poměrně kvalitní. Popisuje se v něm zápas s vařením, práce se zvířaty (zvláště s kočkami, slepicemi a manželem), hádky s tchyní a hádky s manželem.
Dalších deset stránek naplnil Mirun. Jeho postřehy ze života nejvíce ze všech čtyřech autorů připomínaly blogování. Navíc se ještě zvýšila míra humoru. Takže například Proč je kouření cigaret tak prospěšné zcela nesmyslně nabádá ke kouření, objevuje se v něm také spousta nesmyslných překroucených fakt a pravd. Začíná "Mezi pěkné a zdravé koníčky patří jistě kouření". Pobavila mě věta: "Většina vdechnutých bakterií je zabita již v dutině ústní." Na tom něco bude. Ale například to, že rakovina posiluje zdravé buňky a ničí ty rakovinotvorné a tudíž kouření pomáhá proti rakovině se již zakládá čistě na humoru. Víte Proč jsou Češi lepší než jiné národy? Protože která jiná země na světě měla českého kosmonauta?! Žádná! Sověti jen ruského kosmonauta a Američané dokonce amerického astronauta. (Mimochodem Guinejssová kniha rekordů je psána obyvateli Guineje.)
Zlatý hřeb večera je Život singla od George K. Humorně popisuje život osamělého muže, jeho pracovní starosti, zapomnětlivost a dokonce touhu zhubnout. Občas se objeví nějaká poznámka typu "My singlové máme život jednodušší, protože..." Jeho synek si plete nafukovací pannu s člunem, který by měl dostat k Vánocům. Prostě takový nenudný život. Často přemýšlí nad nějakým novým vztahem: "Učitelka (Jana, 30 let, typ Cameron Diaz) mi připomněla..."
Kostrbatý, ale o to více realistický a působivý, doslov Arthura Denta (jméno vypůjčené od Douglase Adamse z jeho Stopařova průvodce po Galaxii) a už můžeme pomalu rekapitulovat.
Kniha Jsem fakt impotent?! je velmi zajímavá. Potěší především svým "opravdovým" stylem. Za nic se neskrývá, sprostá slova se občas také vyskytnou a nutno říci, že to tam prostě padne. Z jazyku spisovatelů je znát, že patří k internetově posedlé části národa, která se nebojí expresivity a umějí si dělat humor i ze sebe. Směrem ke konci knihy stoupá počet humorných scének a tak se nenechte odradit prvními ne až tak zcela záživnými příběhy. Každopádně čtěte a čtěte.
vypotil brouzdal,
13.05.2005, 20:39:00,
Komentáře (4)
Fypsaná viXa nebo snad Vypsaná fiXa ?! - Kulturní recenze
Dnes se konalo poslední zvonění tříd "osm ábécé" z pardubickýho Dašáku a jaké to bylo?
Supéér. Ačkoliv jsem nečekal, že uvidím nějaké vtipné scénky, bavil jsem se. A taky to nebylo těmi reklamami, pohádkami či snad soutěžemi transvestitů... Skupina Kalkata Band má základ právě v 8.A (snad), a tak bylo celkem jasné, že budou hrát. A taky hráli, největším hitem je bezesporu Izolepící páska. Zpěvák Vítek rozhodně nemá problémy se zapamatováním textů :-)
(Má jediná lásko
izolepicí pásko.
Z tý mý jediný lásky
já nemám nikdy vrásky) -> celý (!) text
Písničky byly proloženy krátkými skeči, často trapnými. Pak vyhlásili překvapení: zahraje Vypsaná fiXa! V tu chvíli to ještě vypadalo na nějaký vtip. Jenže za okamžik jsem se náhodou otočil a koho to nevidím! Márdi si to maže s kytarou, za ním Pitrís a Mejn (Mejla tam nebyl). V tu chvíli mě to došlo. Fakt to nebyla sranda. Když se Márdi ujal mikrofonu, před ním vzrostl opravdový kolík. A hned první píseň Kostel – Biohazard – McDonald, při které mu praskla jedna struna. Následovala pardubická píseň San Piego. Nevím proč, ale vždycky mě to táhne k reproduktorům. A pak se divím, že mi píská v uších. Vypalovačka Hlava o současném stavu hlav maturantů... A nakonec padla 1982. I přes silné řvaní "Ještě!" nemohla fiXa pokračovat. Musel zbýt čas i na jiné třídy. A nutno říct, že zbytečně. Osmá Bé se snažila být vtipná, ale nějak jí to nevyšlo. Prostě když někdo nastupuje po VF nemůže to dopadnout dobře! Alespoň jsem si došel pro pohádku (nanuk!) do bufáče. Osmá Cé se také nevytáhla, ale byla o něco lepší než ta předchozí třída...
Když to shrneme tak jsem za moje působení v tomto ústavu zažil několikrát poslední zvonění, ale aby byl takový rozdíl mezi 8.A a 8.B, to je hrůza...
Fotky z této akce
vypotil brouzdal,
6.05.2005, 16:31:00,
Komentáře (3)
Vítězové Velké Ceny: Pro mě jsou tři... - Kulturní recenze
Dnes se uskutečnila Velká Cena San Marina v Imole. A po dlouhé době se bylo na co koukat...
Každý sportovní fanoušek, který se nedíval na konec závodu, přišel o velkou podívanou. Sedminásobný mistr světa Michael Schumacher předvedl spanilou jízdu za prvními stupni vítězů, byť začínal z třináctého místa. Postupně se prokousával dopředu, i když z části za to mohly technické problémy jezdců před ním. V 22. kole byl již osmý. Po zastávkách v boxech byl třetí. Pak první Alonso odjel k mechanikům a Schumi předjel Buttona. V internetovém zpravodajství se objevil červený čtvereček vedoucího jezdce!
Když vyjížděl M.S. z boxů, zařadil se těsně za Alonsa. Ten horkotěžko odolával rychlejšímu vozu z Marranela avšak nakonec po dvanácti kolech protnul jako první cílovou pásku.
Já jsem ze závodu nadšen. Konečně se závodilo, i když mě mrzí, že to Michael nedotáhl do vítězného konce. První vítěz je pro mne Michael Schumacher, který ukázal, že nepatří do starého železa a i díky skvělé strategii zastávek v boxech dosáhl prvních stupínků. Druhý vítěz je Alonso. Dotáhl svůj vítězný hattrick, připomínal Schamechera z minulých sezon. A posledním vítězem byli diváci. Opravdu závěr byl dechberoucí. Snad se efjedničkám blýská na lepší časy. Smolařem závodu byl jednoznačně Kimi Raikkonen, kterému po startu z pole position selhal vůz.
Zde je přehled, jak se ve výsledcích pohyboval Michael S:
3.kolo třináctý ztráta 13s
7.kolo dvanáctý ztráta 20,5s
11.kolo jedenáctý ztráta 24,5s
16.kolo jedenáctý ztráta 30,5s
22.kolo osmý ztráta 33,5s
30.kolo třetí ztráta 30s
33.kolo třetí ztráta 25s
39.kolo třetí ztráta 14,5s
51.kolo druhý ztráta 1,5s
62.kolo druhý ztráta 0,5s
vypotil brouzdal,
24.04.2005, 16:08:52,
Komentáře (0)
Vypsaná fiXa - Krása nesmírná - Kulturní recenze
Taková malá recenzička na novou nahrávku pardubické kapely...
Vypsaná fiXa – když se řekne, že jsou ze San Piega, mnoho lidiček asi nebude vědět že z východního koutu Čech. Tato pardubická kapelka vydala svoje nové album a podle inetových diskuzí rozdělila své fanoušky na dvě skupiny. Ta jedna tvrdí, že FiXa stratila svoji nekomerečnost, používá ohrané rytmy, slová prý nejsou také, co bývaly, prostě se obrátili zády vůči nové vypsané tváři. Druhá sorta lidí tvrdí přesný opak. FiXa dokázala vytvořit nadstandartní album, plné rozmanitých písniček, texty jsou super, jen tak hoši z města perníku dál. Já osobně se řadím k druhé skupině.
Album mě velmi překvapilo. Začíná zajímavou písní Tančírna – bohužel ta rychlejší část refrénu se podle mě FiXe moc nepovedla, ale jinak je to dobrý začátek, který nakopne tvou pozornost směrem k dalším songům. Komik Lobotomik v čele se slovy Jsem homo homo homo homo homo sapiens a můj mohutný mozek ten mě asi zabije. Sundej si to dnešní tričko s nápisem YESTERDAY! je jedna z nejlepších pecek na desce. Píseň číslo pět Mažoretka je příběhově a textově, jak bych to řekl, neokoukaná – je to taková nová příběhová vlašťovka do textů. Ještě jsem neslyšel o chlapci, co se chce stát mažoretkou. Vy Ano? Zaujala mě taky sedmička Robinson, především souvětí Mejla (jeden z členů kapely), co na to řekne Mejla, možná mi pošle maila mě už pravidelně dohání k šílenství. Krabice je předělávkou dřívejší písně a nutno udat, že povedenou. Naléhavé Vítr je příznivý vás dostane do správné nálady. Následuje Východoněmecká kapela; slogan Takhle hraje ta slavná východoněmecká kapela za třista litráků na fesťáku a tys ji vidět nechtěla...vám bude dlouho znít v uších, melodie taktéž. Samurajské meče jsou asi nejsilnějším trackem. Má svoji specifickou atmosféru, která vás na začátku obklopí a až do konce nepustí. Tyhle výjimečné songy doplňují V targa florio, Snídaně z elektřiny, Odraz slunce v karaoke, Krása nesmírná, Francouzka zpívá chanson, Ve sladký ulici, Jak bubnuje Charlie, Meloun a Iluze.
Deska je nacpaná zajímavými písněmi po textové i hudební stránce, a tak není důvod neinvestovat malý peníz do této perspektivní skupiny...
vypotil brouzdal,
11.04.2005, 23:06:00,
Komentáře (0)
Plastikový svět - Kulturní recenze
Už na starém weblogu jsem psal recenzi na PS, ale to ještě nebyl dokončen.
Pro ty co nikdy neslyšeli ani nečetli o Plastikovém světu (což je asi většina z vás) začnu pěkně od začátku. Tento e-román byl napsán na přelomu roků 2004 a 2005. Psal ho Martin Buzek. Půl roku jsem byl očima přilepen na monitoru a dýchal spolu s postavami Manglarem juniorem – je to takový neúspěšný chlapík, kterého už ten svět moc nebral a za svůj částečný vzor bral svého otce Manglara staršího; Jil – téměř celý děj se tváří jako hodná holka, která se snaží něco změnit, mimochodem je bisexualní a jelikož Manglar jr. k ní cítí náklonost rozhřešení jejich vztahu je klíčem k rozhřešení celého příběhu; dívka Mon – ona seznámila Manglara jr. s Jil, která ji ovšem názývá zlatíčkem, co z toho vyplývá je více než jasné. Tento trojúhelník vztahů je proplítán příběhem rozkradené planety Ráj. Tato planetka je z materiálu Vauxidu, z kterého se vyrábějí plasty. Ovšem právě těžba Vauxidu a politické problémy, vznikající lhaním současné vládnoucí strany Nezávislosti a na ní napojené firmy Lepší svět s r. o. o kriticky nízké ekonomice, donutí hrdiny pátrat po tom, kdo za tím vším stojí. Nejtěsnejší volby v historii prohraje Manglar starší právě se stranou Nezávislost, ale musí se zdržet v ústraní kvůli atentátu, jenž mu je neprávem připisován. Další děj nebudu prozrazovat, aby pro případné čtenáře nebylo zrušeno napětí při četbě. Snad jen nějaké zajímavé okamžiky, které se velmi blíží současnému světu: vliv teleshopingu na Manglarovu maminku, neúspěšné podnikání s ručníky, antentáty, zkorumpované volby, drogy – mentotripsin, který roste na chladičích procesorů mobilních operátorů, pašování smrtelných emocí a jejich pouštění přes psychowalkmeny, tajemný příběh horníka El Manfroje, koncerty Víny Aparasové, která pojídá muzikanty a hlavně šokující konec, kde se ukáže, že všechno bylo vlastně jinak. Do příběhu se zamotají také důležité postavy jako třeba Qven nebo detektiv.
Rozhodně doporučuji přečíst si alespoň pár prvních kapitol, pak už to jde samo a budete chtít vědět jak to dopadne.
Inspirace tohoto fantastického románu jsou především v knihách jako Stopařův průvodce po galaxii od Douglase Adamse a Futurama. Například ony ručníky jsou přímou indicií Stopaře. Stopaře si můžete stáhnout na http://www.vipercorp.ic.cz/knihovna.htm .Celý román je na http://www.plastikovysvet.com .
vypotil brouzdal,
9.04.2005, 16:27:00,
Komentáře (0)
<!--odkaz--><a href="http://brouzdal.bloguje.cz/" target="_blank"><img src="http://brouzdal.bloguje.cz//ikona.jpg" alt="Brouzdaliště"></a>
web by Brouzdal & Cachtal
|
